Serafim Sarovský – o knize

Autor: .Irina Gorianoff
Název knihy: .Serafim Sarovský
Podtitul: .Život a duchovní moudrost
Nakladatelství: .Karmelitánské nakladatelství, 2011
Počet stran: .191

Tato překrásná, dojemná a moudrá kniha je o životě a nauce svatého Serafima Sarovského, jednoho z nejmilovanějších pravoslavných světců. O cestě z rodného Kursku do Sarovského monastýru a lesní poustevny… O jeho krásných vizích, o jeho laskavosti k lidem i zvířatům, moudrosti a nezlomném duchu. Měl vždy veselou mysl a všem vléval naději. A tak je to dodnes 🙂

Moje radosti!„, oslovoval svatý Serafim každého člověka.

Dočteme se v ní také o dalších mudrcích z minulosti i z doby sv. Serafima. O Sergiji Radoněžském, o Pavlu Obnorském, Paisiji Velikém, o jurodivých, hesychastech a jejich praxi, o Pelagii, Paraskevě a mniškách ze Serafimova řádu =)

Citace z knihy:

Serafim:.

Když se modlíš, naslouchej sám sobě, tedy pozvedni svého ducha a sjednoť ho se srdcem. Zpočátku, den, dva nebo víc, se modli svým rozumem, vyslov každé slovo zvlášť. Potom, až Pán rozehřeje tvoje srdce milostí, poplyne modlitba ve spojení s Duchem svatým bez ustání a bude stále s tebou, bude tě živit a oblažovat.

Jazyk asketů má pro mlčení dva různé termíny: jeden znamená jednoduše absenci slov, druhý absolutní prázdnotu, kterou v sobě člověk vytváří, aby byl naplněn Bohem.“

Co bylo podle otce Serafima plodem této nové askeze? Pokoj. Pokoj Kristův, který převyšuje všechna očekávání. Pokoj drahocennější než všechny radosti světa, k jehož získání nejsou ani dlouhá léta námahy příliš. „Není nic většího než pokoj Kristův“, říkal Serafim Sarovský. ‚Snažně tě prosím, moje radosti, přisvoj si pokojného ducha. Člověk, který ho vlastní, se už kvůli ničemu netrápí.

Získej vnitřní pokoj a tisíce okolo tebe naleznou spásu.‘ 

Překrásné jsou také popisy hlubokého Sarovského lesa, kde měl svatý Serafim svou poustevničku, bezpočet zvířátek, která les obývala, a Serafimova laskavost k nim:

O půlnoci obklopili poustevnu medvědi, vlci, zajíci, lišky, také ještěrky a všechny možné druhy plazů. Když asketa dokončil modlitby, vyšel z cely a začal je krmit.“
Nikdo neví čím vlastně, svatý Serafim dostával jen trošku chleba.
Pro všechny je dost.“ řekl.

Z vizí:

… „Zatímco se lékaři v záplavě latinských slov důležitě dohadovali v cele, raněný se pomalu zklidnil. V lehké ospalosti ji spatřil vcházet, stejně jako tenkrát, když byl nemocný. Přišla v doprovodu apoštolů Petra a Jana, zářící slávou, oděná v královský plášť: přesvatá Bohorodička. Přiblížila se k umírajícímu a pronesla směrem k lékařům: „K čemu je vaše snažení?“ Potom pohlédla na zraněného asketu a zopakovala záhadná slova, již jednou řečená:Je z našeho rodu‘

Otevřel oči – a zmizela.“

V přešťastném vytržení, které trvalo asi čtyři hodiny, odmítl otec Serafim lékařskou pomoc a později, již zcela klidný, vstal z postele. K velkému údivu všech udělal pár kroků po cele a poprvé po osmi dnech přijal trochu jídla„.

Vizí s panenkou Marií zažil Serafim 12. Jednou mu dala i bílé hostie pro Basila a jeho manželku a pro Serafimovy mnišky – „sirotečky“. A přišla i před Serafimovou smrtí 🙂

Otce Serafima časem navštěvovaly tisíce lidí:

Toho se vám jen těžko podaří najít. Klidně bude venku pod širým nebem i spát. Leda že by odpověděl na volání dětí. Nechte je běžet před vámi.“ …

‚Otče Serafime, otče Serafime!‘ Bylo nás asi dvacet, co jsme takto volali. Zvuk našich dětských hlásků ho vylákal z úkrytu. Hlava starce vykoukla z vysoké trávy. S prstem před ústy, jako by nás prosil, abychom neprozradili jeho přítomnost dospělým. Ušlapal trávu, aby nám udělal cestu, posadil se a naznačil, abychom šli blíž. Malá Lízinka, skoro ještě batole, se rozběhla první. Vrhla se mu do náruče a přitiskla rozjásanou tvářičku na starcovo kostnaté rameno. ‚Poklady! Moje poklady!‘, šeptal, když každého z nás tiskl k vyzáblé hrudi. Beze strachu a šťastní jsme ho objímali. Ale mladá pasačko Sjoma se vrátila po cestě zpátky k monastýru a volala: ‚Tudy! Tudy! Tam je ten otec Serafim!‘ Zastyděli jsme se. Naše volání a naše polibky vypadaly jako léčka. Když jsme se vraceli k monastýru, malá Lízinka, kterou otec Serafim objal jako první, se přiblížila k svojí sestře a chytla ji za ruku: ‚Otec Serafim jenom dělá, že je starý‘, řekla. ‚Ale ve skutečnosti je dítě stejně jako my, viď Naďo?‘

“ ‚Opravdu nikdy v životě‘, napsala už ve stáří Naděžda Aksaková, ‚jsem neviděla pohled tak čistý, plný dětské nevinnosti, jako byl pohled otce Serafima. Nikdy jsem neviděla podobný úsměv. Jak říkají staré chůvy, tak se směje novorozeně, když si předtím ve spánku hrálo s anděly.'“

Z rozhovoru s Motovilovem:
“ ‚Potřebuji tomu rozumět ještě lépe!‘ „
Serafim: “ ‚My oba jsme teď, můj milý, v Duchu Božím, i ty jsi v něm!‘„…
… „Vidíte pouze oslnivé světlo, které se rozlévá všude kolem do vzdálenosti několika metrů a ozařuje svým jasným svitem zasněženou mýtinu“
“ ‚A jak se cítíte teď?‘ zeptal se mě otec Serafim.“
“ ‚Neobyčejně dobře!‘ řekl jsem.“
“ ‚Jak dobře? Co přesně cítíte?'“
“ ‚Cítím v duši takové ticho a pokoj, že to slovy nedokážu vyjádřit!'“
“ ‚Přítel Boží, to je ten pokoj, o němž řekl Pán svým učedníkům: Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne ten, který dává svět, já vám dávám.‘ „
“ ‚Co ještě cítíte?‘ zeptal se mě otec Serafim.“
“ ‚Neobvyklou sladkost!‘ řekl jsem.“
“ ‚To je ta sladkost, o které se píše v Písmu svatém: Sytí se hojností tvého domu, napájíš je proudem svého blaha.‘ A tato sladkost právě nyní přeplňuje naše srdce a rozlévá se všemi našimi žilami jako nevýslovné blaho. Touto sladkostí jako by naše srdce tála.‘ „
“ ‚Co ještě cítíte?'“
“ ‚Neobyčejnou radost v celém svém srdci!'“
„A milý otec Serafim pokračoval: ‚Když Duch Boží sestupuje k člověku a zastiňuje ho plností svého vnuknutí, tehdy se duše lidská naplňuje nevýslovnou radostí, neboť Duch svatý přetváří v radost vše, čeho se jen dotkne. …Co oko nevidělo, co ucho neslyšelo a nač člověk nikdy ani nepomyslil, to všechno Bůh připravil těm, kdo ho milují. Nyní okoušíme pouze předchuť této radosti …'“
“ ‚Co ještě cítíte, příteli Boží?'“
“ ‚Neobvyklé teplo!'“
“ ‚Jakže, teplo? Vždyť sedíme v lese. … Jak by tu mohlo být teplo?'“
“ ‚Takové, jaké bývá v naší lázni, když se přiloží do kamen a sloupem se z nich valí pára.‘ „
“ ‚A vůně‘, zeptal se mě, ‚ta je také jako v lázni?‘ „
“ ‚Ne,‘ “ odpověděl jsem, ‚na zemi není vůně, která by se podobala téhle vůni. ‚“
„A otec Serafim s milým úsměvem pravil: ‚Já to znám přesně jako vy, ale schválně se vás ptám, zda se cítíte podobně. Je to naprostá pravda, příteli Boží. Žádná příjemná pozemská vůně se nedá srovnat s tou libou vůní, kterou nyní cítíme, protože nás právě obklopuje vůně Božího svatého Ducha. Co pozemského se jí může rovnat!
Všimněte si, příteli Boží, řekl jste mi, že kolem nás je teplo jako v lázni, a pohleďte, vždyť ani na vás, ani na mě, ani pod námi netaje sníh. Musí to tedy znamenat, že teplo není ve vzduchu, ale v nás samotných. Je to právě to teplo, z něhož nám Duch svatý radí prosit Hospodina slovy modlitby: Zahřej mě teplem Ducha svatého! Poustevníci i poustevnice, zahřívaní tímto teplem, se nebáli zimního mrazu, neboť se odívali do roucha milosti, utkaného Duchem svatým, jako do teplého kožichu. …‘ „
“ ‚Zdalipak si zapamatujete dnešní zjevení nevyslovitelné milosti Boží, jež nás navštívila?‘ „
“ ‚Nevím otče,‘ řekl jsem, ‚uzná-li mě Pán za vhodného, abych si navždy tak živě a zřetelně, jak to nyní vnímám, tuto Boží milost zapamatoval.'“
“ ‚Domnívám se,‘ odpověděl mi otec Serafim, ‚že Pán vám pomůže, abyste to navždy udržel v paměti. Jinak by se totiž jeho milost tak okamžitě nesklonila k mé pokorné modlitbě a nespěchala by vyslechnut nehodného Serafima. Tím spíše, že vám bylo dáno pochopit nejen kvůli vám samotnému, ale vaším prostřednictvím i celému světu, abyste se vy sám utvrdil v díle božím a mohl být užitečný druhým… Hospodin hledá srdce překypující láskou k Bohu a k bližnímu ‚ „. …

O tomto světle, radosti v srdci, sladkosti, teple, vůni a pak hlubokém klidu, mluví všechna náboženství.
.
Kniha je momentálně v internetových knihkupectvích vyprodána. Snad ji mají v knihovnách.

6 komentářů u „Serafim Sarovský – o knize“

  1. Je krásné že krásné knížky se krásně píši i v této krásně době. Prostě…. kr… krááás… krásné. 🙂 Je krásné jaký máš přehled a víš že byla kniha vyprodaná. A jistě právem. 🙂 A že sis dala tolik práce s přepsáním je též krásné. 🙂

    1. A moc krásný je též tento komentář 🙂 Od Tajemně tajemného… Magicmaxe 🙂 S krásným pocitem na duši, jaký mají zajisté všichni čtenáři Tvých komentářů, děkuji! 🙂

  2. Nu, a výčet tvorů, navštěvujících Serafima, připomíná Tvoji zahradní družinu!
    (jen medvěd k nám nechodí 😀 😀 😀 )

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.