Mysl odpoutaná jako oheň

Autor: Thánissaró bhikkhu, americký théravádový mnich
Název knihy: Mysl odpoutaná jako oheň
Podtitul: Symbolika raných buddhistických textů
Nakladatelství: Dharma Gaia, 1997
..
 
O knize:
.
Nic, co je mimo naše smysly, nejde dost dobře popsat pomocí obvyklých jazykových konvencí. Proto Buddha, stejně jako i jiní duchovní učitelé, mluvil někdy o cíli pomocí přirovnání. Mysl je zde přirovnávána k ohni. Když žádostivě lpí na různých požitcích, předmětech a osobách, je jako hořící oheň, zajatý, závislý na palivu. A nirvána je, když oheň vyhasl, odpoutal se, osvobodil se. V dnešním chápání ohně často bereme vyhaslý oheň jako dále neexistující. Chápání ohně běžné v době, kdy Buddha žil, bylo jiné. Takové, že když oheň vyhasne, vrátí se do svého všudypřítomného svobodného stavu 🙂 Je stále přítomen, rozptýlen ve vzduchu, neulpívá ale už na žádném palivu. Je přítomen všude, ale nikde konkrétně. Proto vybral Buddha tuto metaforu s ohněm. Neznamená to, že přejal celou védskou myšlenku, jen mluvil slovy, kterým budou všichni posluchači rozumět.
Kniha Mysl odpoutaná jako oheň je esej pojednávající o tomto krásném tématu, a nejen. Moc se mi líbí, že jsou v ní návody-popisy meditační praxe, meditačních ponoření jak jdou do hloubky; a mnoho citací z pálijského kánonu – krásné rozpravy Buddhy s žáky a žáků s žáky. Vystupuje v nich například Šáriputra (v jazyce páli Sáriputta), kterého mám moc ráda. A také jsou zde příběhy.
.
Citace z knihy:
.
„Mahá – Kotthita: ‚S úplným vymizením a ustáním šesti sfér doteku (zraku, sluchu, čichu, chuti, hmatu a myšlení), příteli, existuje ještě něco jiného?‘
Sáriputta: ‚To neříkej, příteli.‘  🙂
Mahá – Kotthita: ‚S úplným vymizením a ustáním šesti sfér doteku, příteli, neexistuje už nic jiného?‘
Sáriputta: ‚To neříkej, příteli.‘  🙂
Mahá – Kotthita: ‚… existuje i neexistuje něco jiného?‘
Sáriputta: ‚To neříkej, příteli.‘  🙂
Mahá – Kotthita: ‚…ani existuje, ani neexistuje něco jiného?‘
Sáriputta: ‚To neříkej, příteli.‘  🙂
Mahá – Kotthita: ‚Na otázku, zda… existuje ještě něco jiného odpovídáš: To neříkej, příteli. Na otázku, zda… neexistuje už nic jiného… existuje i neexistuje něco jiného … ani existuje, ani neexistuje něco jiného, odpovídáš: To neříkej, příteli. Jak si mám tedy vyložit smysl tohoto tvého výroku?‘
Sáriputta: ‚Kdo říká, že.. existuje ještě něco… neexistuje už nic jiného… existuje i neexistuje něco jiného … ani existuje, ani neexistuje něco jiného, ten rozlišuje nerozlišené. Jak daleko jde šest sfér doteku, příteli, tak daleko jde rozlišování; jak daleko jde rozlišování, tak daleko jde šest sfér doteku. S úplným vymizením rozlišování a ustáním šesti sfér doteku, příteli, dostání k ustání a utišení rozlišování.‘ „
.
– moc se mi líbí nejen hluboké téma, ale i to, jak spolu laskavě a trpělivě rozmlouvali. Tak už dnes snad nikdo nemluví 🙂
.
„Poté Vznešený, doprovázen početnou skupinou mnichů, přišel k Černé skále na svahu Isigili. Už zdaleka viděl ctihodného Vakkaliho, jak leží mrtvý na lůžku. V tu chvíli se jakýsi kouřový mrak, jakýsi tmavý oblak pohyboval směrem na východ, směrem na západ, směrem na sever, směrem na jih, nahoru, dolů a uprostřed. Pak Vznešený oslovil mnichy:
‚Vidíte, mniši, ten kouřový mrak, ten tmavý oblak…?‘
‚Ano, pane.‘
‚To je zlý Mára, mniši. Pátrá po vědomí občana Vakkaliho: Kde je asi zakotveno vědomí občana Vakkalho? Avšak, mniši, díky neukotvenému vědomí dosáhl občan Vakkali dokonalé nirvány.‘ „
.
Mám také ráda příběh, který začíná dole na straně 71.  Je krásně vyprávěný.
.
Od strany 78 se mluví o džháně, meditačním pohroužení 🙂
Meditující sleduje dech a postupně: uklidňování tělesných pocitů, nadšení, blaho, uklidňování mentálních procesů, povznášeje mysl, soustřeďuje mysl, nazíraje nestálost, nazíraje bezvášnivost, nazíraje ustání.
.
Z posledních kapitol:
.
“ ‚Je přirozené, mniši, že ctnostný člověk obdařený mravností bude prost výčitek… Je přirozené, že v tom, kdo je prost výčitek, vyvstane radost… že v tom, kdo se raduje, vyvstane nadšení… že tělo toho, kdo je nadšen, se zklidní… že ten, jehož tělo je klidné, bude zakoušet blaho… že mysl toho, kdo zakouší blaho, se bude soustředit… že ten, kdo je soustředěný, pozná a uvidí věci tak, jak skutečně jsou… že ten, kdo zná a vidí věci, jak skutečně jsou, se odvrátí a ztratí vášeň… že ten, kdo se odvrátil a ztratil vášeň, uskuteční poznání a vidění osvobození‘ „

.

Tuto knihu objevil přítel 🙂 On vždy najde všechny poklady 🙂 Když jsem ji přečetla a řekla jsem mu, že je to jedna z mých úplně nejmilejších, smál se a nadšeně řekl: „Cože? Taková suchárna?“ 😀 On to slovo suchárna ale myslel zcela laskavě. Milúšku, Ty, který máš rád Slovo Buddhovo (takovou suchárnu), jsi označil tuto knihu (kde jsou i příběhy a rozhovory), za suchárnu? 😀 😀 Miluji Tě!
.
Titul se nedávno vyprodal, jde hůře sehnat, snad jej mají v knihovnách.

2 komentáře u „Mysl odpoutaná jako oheň“

  1. To je tak krásné, že jste s přítelem tak sehraní. 🙂 A že ti hlavně dokáže najít takové poklady. 🙂

    To s tím ohnem zní zajímavě. Nedivím se že se kniha líbí. 🙂

    Vybrala si krásnou citaci. 🙂

    1. Moc a moc děkuji, milý a skvělý Šmoulooozně šmoulozní Magicmaxi 🙂
      Jsi hodný. A těší mě, že se citace líbila 🙂
      Přítel je největší poklad 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.