Al-Farábí, Ibn´Arabí, Mullá Sadrá

Tyto filozofy a jejich myšlenky jsem objevila v knize Ian P. McGreal: Velké postavy východního myšlení

Al-Farábí

– středověký arabský filozof (narodil se roku 870 n. l. v Turkestánu, zemřel 950 n. l. v Sýrii) Studoval Aristotela, Platona.

Byl přesvědčen, že existuje jediné základní náboženství a že různé náboženské systémy jsou jeho projevy. Hlásal tedy, že všechna náboženství jsou pravdivá a že každé se uplatňuje ve svém zvláštním prostředí. Všechna spočívají jakoby na obvodu kruhu a směřují ke středu, jímž je Bůh. Lidé se vzájemně neliší rozmanitostí náboženství, jež vyznávají, ale tím, že nevědí, že všechny svaté osoby které uctívají jsou projevem Boha„. Přál si aby v čele zemí byli filozofové, mudrci, proroci.

Ibn´Arabí

hlavní myšlenky:
– Boží pravda je nade všemi jmény a logickými kategoriemi
– Boží pravdu nelze poznat dualisticky jako objekt poznávaný subjektem
– lze ji poznat jen tou měrou, jak se lidská subjektivita vytrácí a Pravda se zjevuje v okamžiku vytracení

Mullá Sadrá
hlavní myšlenky:
– existuje jednota mezi poznávajícím, poznaným a poznáním
– Bůh je zároveň poznávající, poznaný i poznání
Ve svém spise Čtyři cesty duše se zabýval cestou duše od doby kdy se odloučila od Boha až po opětovné dovršení Jednoty

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.