Dobré skutky

Drazí přátelé, známí i neznámí, překrásné duše! Pamatujete, jak na bývalém blogu, předchůdci tohoto webu, byla anketa „Kdo jste dnes udělali nějaký dobrý skutek, ať už malinký nebo velký, přidejte hlásek „? Nasbíralo se v ní 540 hlasů 🙂 Napadlo mě, že bychom mohli dobrý skutek napsat a poslat vždy sem do komentáře a byla by to nejen povzbuzující anketa, ale také príma inspirace 🙂 Komentář jde poslat popřípadě i úplně anonymně, beze jména i e-mailu. (Komentáře se na stránce zobrazují, až je v administraci schválím, mějte prosím strpení). Moc si Vás vážím a moc se těším ♥ Namaskáram

.

Tady jsem např. objevila vzkaz neznámému hrdinovi 🙂 1. 2. 2017 . To byla ta velká sněhová kalamita. :

20170202_083312

.

A deštník s tímto nápisem na oušku visel v restauraci 🙂 :

.20170208_085813

.

A existuje spousta báječných dobročinných organizací:

.

Ještě musím připojit krásný citát:

„První podmínkou (…) duchovních úspěchů je vždy dobrý charakter spojený s altruistickou službou a opravdovou snahou a touhou po štěstí všech bytostí.“

 – Eduard Tomáš, kniha Cestami sebepoznání (nakl. Avatar), str. 176

70 komentářů u „Dobré skutky“

  1. Našla jsem chlapci v autobusu jeho zakutálenou dvacetikorunu.
    V parku jsem opatrně oklepala malou borovičku, která byla ohnutá pod zledovatělým sněhem, aby se nezlomila.

  2. Zachránila jsem z chodníku malého roztomilého pavoučka, odnesla na keř.

    Poslala jsem peníze Lékařům bez hranic a útulku pro hospodářská zvířata.

  3. Moc děkuji andělské paní prodavačce z papírnictví, andělské paní z České spořitelny a všem z Albertu.

    Ztratila – zapomněla jsem si v nákupním košíku v papírnictví doklady & část peněz a za chvilku jsem je měla zpět u sebe.

  4. Tak nevím, poslední dobou přitahuji samé větší a úžasnější kousky z hmyzí říše, které jsem před tím nikdy na vlastní oči nespatřila. Včera jsem přijela z práce a na vratech visela za křídlo zavěšena hnědosmaragdová vážka, patrně zamotaná ve zbytku pavoučí sítě. Uviděla ji Martinka. Letěla pro papír a já pro židli. Vážku jsem musela odtrhnout nad křídly tak byla síť pevná a ona žila! Na dvorku na mokré dlažbě se probrala a začala vrtět levými křídly ale pravé dvě měla k sobě přilepena. Co s takovými jemnými křídly? Vzala jsem dva špendlíky a snažila se podélně křídla projet. Síť byla ale pevná. Zase. A nic. Umývala si hlavičku a kroutila s ní ze strany na stranu. Zkusila jsem potřetí a brnk … Křídla se rozprostřela a byla volná. Okamžitě chtěla odletět, ale začala koulet kotrmelce. Měla slepené své poslední nožky k sobě a tak neměla asi stabilitu. No, to jsme netušily co dělat neb nožky jsou pořádně tenoučké a asi bychom jí spíš ublížily. Zkoušela jsem to, ale nešlo to. A co udělala vážka? Snažila se a snažila a podařilo se jí vzlétnou na keříček před námi, Zaparkovala přesně, přímo tak, že jsme viděli, že mezi těmi tenoulinkými nožičkami s chuchvalcem pavučiny je milimetrová mezírka. Marťa letěla pro nůžky a udělala chirurgicky přesný střih a v tu chvíli kdy cvakly nůžky vážka okamžitě vyletěla, přeletěla nám nad hlavami a byla volná!!! A my jsme tleskaly, obdivně vykřikovaly a smály se. Nikdy jsem takhle zblízka neviděla vážku, abych dokonce viděla jak kývá hlavičkou. Byla krásná.

  5. Slyším kolegyňku v práci: Pojďte se podívat! Na podlaze stojí deseticentimetrový zelený koník jak si ho pamatuji z knížky Ferda mravenec. Jak ho dostat bez úhony ven? Říkám jí: Vezmu ho. Ale kolegyňka tvrdí, že kouše. Karton na podebrání či tvrdý papír nikde kolem není, tak co?! Naberu ho na nohu, to je nápad. Hodím před něho mou nožku a řeknu:Pojď miláčku! a k mému naprostému úžasu koník bez váhání vyleze na mou botasku a je transportován mými kroky ven před budovu. Jeho pochopení mě naprosto ohromilo

  6. Letos si náš dvorek vybraly ke svému bydlení sršně, bydlí přímo u vchodu a zlověstně bzučí. Mají respekt. A já je tahám tonoucí co chvíli z bečky plné vody. Jestli je to dobrý skutek nevím ale doufám, že ony dovedou udělat dobrý skutek a nepopíchají nás. Mám je prostě ráda.

  7. Maminka zachránila dvě kudlanky, co našli v práci v kanceláři 🙂

    Přítel si zase všiml, že na čelním skle auta sedí krásná zlatoočka a poslal mě ji odnést, než zapne stěrače. „Aby se nestala vražda“ 🙂

  8. Vynesly jsme se sestřičkou slimáka. Na takovou hromadu kompostu dál od zahrad a lidí. Tam by se mu mohlo líbit.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.